Ilulissat (Grónsko) / Autonomní oblast Dánska

Na západním pobřeží Grónska na břehu Baffinova moře, zálivu mezi Atlantským a Severním ledovým oceánem, se v regionu Avannaata rozkládá Ilulissat. Město, dříve známé jako Jakobshavn nebo Jacobshaven, má necelých 5 tisíc obyvatel, a je tak hned po Nuuku a Sisimiutu třetím největším v Grónsku.

Ilulissat bylo založeno jako obchodní stanice v roce 1741 na místě, kde inuitské vesnice existovaly už přinejmenším tři tisíce let. Dnes je nejoblíbenější destinací v celém Grónsku a turismus je jeho hlavní ekonomickou aktivitou.

Už na konci 18. století byl v Ilulissatu přímo na břehu moře vystavěn hezký dřevěný kostel Zion, ve své době největší umělá stavba Grónska. V roce 1879 se tady pak narodil slavný polární průzkumník, antropolog a otec eskymologie Knud Rasmussen. Jeho bývalý dům hostí zajímavé muzeum, kde se zájemci seznámí s historií oblasti i životem Rasmussena, prvního člověka, jenž za pomoci psího spřežení překročil Severozápadní pasáž. 

To hlavní, za čím návštěvníci do města 350 kilometrů severně od polárního kruhu míří, ale není architektura ani muzea, ale led. To, že už samotné město dostalo v jazyce původních obyvatel název „ledovce“, nikoho nepřekvapí – jeden (shodou okolností ten nejrychleji se pohybující na severní polokouli) totiž mají místní přímo za dveřmi.

Ledovec Ilulissat, neboli Sermeq Kujalleq urazí až 40 metrů denně a do zálivu Disko se při tom z jeho čela odlamují mohutné ledové kry. Právě tady se pravděpodobně zrodila i ta, jež v roce 1912 stála za potopením slavného Titanicu. Ideálním způsobem, jak na seznam UNESCO zapsanou ledovou krajinu pozorovat, je z paluby člunu nebo rovnou na kajaku. Ilulissat ale není ani zdaleka jediným ledovcem v oblasti – další z velmi produktivních a snadno přístupných – Eqip Sermia – leží asi 90 kilometrů na sever.

Kdo touží po dramatických výhledech a chce přitom zůstat na pevnině, může vyrazit na 1,5 kilometru dlouhý pěší trek po pohodlných dřevěných chodnících kolem archeologického naleziště Sermermiut, z něhož se otevírají překrásné pohledy do údolí i na samotný ledovec. 

Ve vodách zálivu, bohatých na potravu, se rádi zdržují lachtani i velryby a vyjížďky za jejich pozorováním jsou tady oblíbenou aktivitou, stejně jako jízdy se psím spřežením: grónských tažných psů je ve městě prý asi 3 500, bezmála tolik jako lidí. Kdo chce nahlédnout do každodenního života obyvatel Grónska, neměl by si nechat ujít výpravu do Oqaatsutu, bývalé inuitské vesnice a velrybářské stanice, která je dnes domovem asi 30 lidí.

Grónská kuchyně je tradičně založená na mase z mořských savců, zvěřiny, ptáků i ryb. Národním pokrmem je suaasat, polévka z lachtaního, velrybího, sobího nebo ptačího masa se zeleninou, často zahuštěná rýží nebo ječmenem. Zapít ji je možné třeba dobře vychlazeným pivem z ledovcové vody, které přímo v Ilulissatu vaří mikropivovar Immiaq, založený v roce 2013. 

Místa, která stojí za to vidět

Ilulissat Icefjord – Obdivujte překrásnou scenérii nejrychleji se pohybujícího ledovce severní polokoule, zapsanou na seznam UNESCO.

Knud Rasmussen´s Museum – Seznamte se se zajímavou historií oblasti i životem slavného polárníka, který se tady narodil.

Zion´s Church – Prohlédněte si jeden z nejsevernějších kostelů světa, hezkou dřevěnou stavbu z roku 1782.

Sermermiut – Vyrazte na krátký pěší trek kolem archeologického naleziště s překrásnými výhledy do ledovcového údolí.

Eqip Sermia – Pozorujte mohutné ledové kry všech odstínů modré, odlamující se s hřměním z čela majestátního ledovce. 

Oqaatsut – Nahlédněte do každodenního života grónských lidí v bývalém inuitském sídle a velrybářské stanici severně od Ilulissatu.

Immiaq Brewery – Vychutnejte si sklenici dobře vychlazeného piva vařeného z vody přímo z ledovce.